Tajemství Západních moří - kapitola 1.

21. srpna 2014 v 14:07 | BlackFireFeather, Sacrifice |  Tajemství Západních moří
Tak jsme tu s novou povídkou, o které jsem se zmiňovala už v předchozím článku s návrhem, kdyby jste chtěli, můžete nakreslit postavy z povídky, vaše výtvory bych pak dávala ke každé z kapitol (samozřejmě s tím, že bych napsala kdo to nakreslil :3 ) Tak si užijte čtení :3



Kapitola 1.

Marry BlueBone





Bylo horké odpoledne a ve městě Coan bylo rušno, ulice byly plné lidí a v přístavu kotvilo plno lodí, malé i velké, obyčejné i rybářské, či dokonce i pirátské. Tohle vše pozoroval z okna obrovské vily mladík s vlasama medové barvy, byly trochu rozcuchané, oči měl zelenošedé . Seděl u dřevěného stolu z tmavého dřeva, ve svém pokoji a jednou rukou si podepíral hlavu. Povzdechl si, odtrhl pohled od okna a vzal do ruky zdobený list dopisu, který mu dnes přišel. Vážený pane Kayle Miere.
Byl jste doporučen jako druhý důstojník a navigátor na loď Marry BlueBone , která odplouvá za tři dny z Fokwordského přístavu, na dlouhou plavbu objevování. Jistě znáte legendu o ostrovech v mlze.
Na chvíli se zamyslel, nevybavoval si, že by tuto legendu znal. Jen nad tím mávl rukou a četl dál.
Jsme pověřeni úkolem najít ostrovy a potvrdit tak, že legenda je pravdivá. Nezapomínejte, že mi za minule něco dlužíte .
S pozdravem kapitán Smith.
Mladík se pousmál a položil dopis zpět na řádně uklizený stůl.
"Ostrovy v mlze..." měl trochu hlubší hlas, znovu se zadíval z okna na ulice města a přístav. Po chvíli vstal ze židle, která byla stejné barvy jako stůl, a zamířil ke dveřím, též z tmavého dřeva.
"Pokud mě chtějí jako druhého důstojníka... budou potřebovat i Sironu..." přemýšlel nahlas. Ze zamyšlení ho vytrhlo zaklepání na dveře. Pootevřel je a nakoukl, kdo ho to ruší. Byla to jeho matka, žena která se o něj i jeho sestru starala, když byl jejich otec na moři.
"Potřebuješ něco?" zeptal se Kayle a zkoumavě se na ní zadíval.
"Jen, že oběd už je hotový, tak se pojď dolu najíst." oznámila jeho matka a usmála se. Mladík jí úsměv s radostí oplatil, vyšle z pokoje a vydal se po točitých schodech do patra pod nimi. cestou narazil na svou sestru. Matka za ní už zřejmě byla předtím, nejspíš zrovna dřímala, protože si ještě stále protírala oči.
"Dobré odpoledne ospalče." Kayle do ní s úšklebkem šťouchl.
"Jestli jdeš na snídani, máš smůlu, už je oběd." zazubil se a rozcuchal jí.
"Hej!" zavrčela na něj a pokusila se na posledních chvíli uhnout. Bouchla ho do hrudi a uraženě něco zamumlala.
"Tady se někdo špatně vyspal." zamířil do jídelny ke stolu, kde už byl připravený oběd. "Přišel ti taky dopis?" zeptal se své sestry, když jejich matka odešla do svého pokoje a oni zůstali v jídelně sami.
"A jo, už jsem ho četla." přikývla.
"Nejsem si jistý, jestli se mám zúčastnit... " zadíval se na ní.
"Zúčastníš se?" pozorně jí sledoval.
"Asi jo, zní to jako dobrodružství."
"Fajn." Kayle se usmál a rychle do sebe hodil oběd. Pak zamířil zpět do svého pokoje, aby napsal kapitánovi souhlasný dopis. Ulice se začaly vyprazdňovat, už byl večer a venku se stmívalo. Kayle se vydal na noční procházku městem a přístavem. Dělal to vždy, když nad něčím moc přemýšlel, nebo ho něco trápilo. Tři dny uběhly jako voda, Kayle a jeho sestra Sirona si sbalili potřebné věci a rozloučili se s matkou.
"Cítim dobrodružství." mladík se zhluboka nadechl a usmál se.
"A to ještě ani nejsme ve Fokwordu." zamumlala Sirona a podala své zavazadlo muži, který je do města měl odvézt. Opustili Coan s natěšenými výrazy ve tváři a touhou po dobrodružství a plavbě po moři jednou z nejlepších lodí. Když přijeli do Fokwordu, všimli si že stejné zástupy lidí jako včera v jejich městě, jsou i tady. Byly dokonce i větší, všichni chtěli vidět odvážné šťastlivce a členy posádky.
"Tak jsme tu." muž zastavil, podal jim kufry a zas odjel pryč. Oba dva se prodírali mezi lidmi a snažili se najít cestičku k lodi, na jejíž palubě stál kapitán Smith. Postarší muž, ruce měl spojené za zády a klidným pohledem si měřil všechny kolem. Sourozenci se konečně dostali na palubu lodi.
"Dobrý den kapitáne."
"Zdravím, vítejte na Marry BlueBone." uvítal je kapitán a s vlídným úsměvem se k nim otočil.
"Zavazadla si dejte do podpalubí, máte označené pokoje." kývl směrem ke schodům do podpalubí.
"Tady náš plavčík Gabriel vám s tím pomůže." řekl zrovna, když šel plavčík kolem. Překvapeně se zarazil a párkrát zamrkal.
"No co tu tak stojíte, viděl jste snad žraloka nebo co?" kapitán povytáhl obočí a založil si ruce na hrudi.
"N-ne pane!" Gabriel se chystal vzít oba kufry, ale Kayle ho zarazil s tím, že to zvládne sám. Plavčík tedy vzal Sironino zavazadlo a zamířil do podpalubí. Černé vlasy měl mírně rozcuchané od větru, částečně mu zakrývaly pronikavě modré oči. Zastavil se u dveří s cedulkou, na které bylo napsáno: třetí důstojník.
"Na ženu je to opravdu dobré postavení." zamumlal a otevřel dveře. Zdál se být trochu odtažitý.
"Už to zvládnu sama." oznámila dívka a dala mu najevo, že chce být momentálně sama. Vstoupila do malého pokoje, po pravé straně stála postel pevně přidělaná k podlaze, další byla na sousední stěně a byla zavěšena na řetězech. U postele stála skříň na věci, na stěnách bylo pár poliček a naproti dveřím kulatý stolek s židlema.
"Sirono!" její bratr stál za dveřma a ťukal.
"Je otevřeno." ozvala se dívka a sedla si na postel. Kayle vešel s úsměvem na tváři.
"Neuvěříš co se stalo, první důstojník onemocněl a tak na jeho místo nastoupím já a ty zas na moje!"
"To je ale rychlý posun," uchechtla se.
"Dokázala jsi se posunout o místo výš aniž by jsi něco udělala." zazubil se. "Pojď si prohlédnout loď."
Kývla a beze slova ho následovala.
Oba dva vyšli na naleštěnou palubu a kdyby se neovládali, čelist by jim spadla údivem.
Když na loď přišli, jen tak jí přelétli pohledem, ani si jí pořádně neprohlédli. Teď jim přišla opravdu úchvatná.
Paluba se opravdu doslova leskla, zábradlí po stranách lodi bylo ze světlého dřeva, byly do něj vyřezány zvláštní ornamenty, ale to jen dodávalo na úchvatnosti.
Kapitánský můstek byl stejný jako na ostatních lodích a i když oba nevěděli proč, něčím jim přišel výjimečný.
Kormidlo bylo zhotoveno zvláštně pro nejlepšího kormidelníka široko daleko. Podle jeho slov bylo dokonalé, dobře se drželo, ale bylo, stejně jako zábradlí, zdobeno ornamenty.
Marry BlueBone měla stejný počet stožárů jako jiné lodě, ale plachet měla o mnoho více, díky čemuž překonala vzdálenost, kterou by jiné lodě pluli desítky minut, za polovinu času, byla asi třikrát rychlejší.
Na jedné z plachet byl znak, který dokazoval, že je to jedna z lodí královského loďstva.
Příď zdobila dřevěná figurína mýtického vodního hada.
Vchod do podpalubí a do kuchyně nešel přehlédnout a už teď se z kuchyně linula příjemná vůně.
Na boku lodi bylo okrasným písmem napsáno jméno lodi.
"Je úchvatná co?" vedle nich se objevil mladík, blond vlasy měl trochu delší, ale nedosahovaly ani po ramena, oči měl stejné jako plavčík-modré, ale byly něčím zvláštní. Vypadal opravdu přátelsky. Kolem krku měl uvázaný červený šátek, bílou košili měl rozepnutou, takže z části zakrývala kožený pásek, který zdobil černé kalhoty. Boty měl ve stejné barvě jako kalhoty.
Byl o něco vyšší než Kayle a bylo vidět, že nějaké ty svaly má… na rozdíl od Sironina bratra.
"A ani posádka není k zahození, jsou to celkem silní chlapíci a je s nima sranda." Hlas měl pěkný a melodický. Mile se na ně usmál.
"Jsem Ryal Gille.. vy budete asi ti sourozenci důstojníci, povídá si o vás celá posádka… a popravdě už se tu najdou i tací, kteří vás nemají rádi." Kývl směrem ke skupince mužů nedaleko od nich.
"To je opravdu milé.." Kayle se na ně zadíval, ale když se na něj otočil jeden z mužů, radši se zas podíval jinam.
"Ono se to časem srovná.. no mám práci, rád jsem vás poznal." Rozloučil se s nimi a šel na pomoc jednomu z mužů, který odnášel sudy a bedny do skladu.
Když bylo vše připraveno, kapitán dal příkaz k napnutí plachet a vytáhnutí kotvy.
"Vyplouváme!"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 The-Be The-Be | 23. srpna 2014 v 18:53 | Reagovat

Nádherně napsané, už se těším na další díl :)

2 Adrin Adrin | Web | 24. srpna 2014 v 14:58 | Reagovat

Nemůžu moc, co říct, ale chce to pokračování! Plus: Jak se mi Kayle mohl zalíbit tak brzo? Ještě ho moc neznám! *shot* xD

PS: Nemohu si pomoci, ale představila jsem si hrozně honosnou loď... a nevím proč, jako první mě napadla nějaká fregata.......  asi se pletu... xD

3 blackfirefeather blackfirefeather | 24. srpna 2014 v 18:30 | Reagovat

[1]: děkuji :3

[2]: stane se no xDD já si ještě před první kapitolou představovala Marry jako takovou tu ... tipickou anglickou loď :D ale teď už sakra nevím jak si jí mám vybavit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama