Morgan x Bryan #1

13. listopadu 2015 v 1:11 | Lai |  jednorázovky
Neni to zrovna nejnovější, ale řekla jsem si, že by bylo dobrý hodit sem někdy takovou krátkou jednorázovku. A jelikož miluju ty moje dva hajzlíky Bryana a Morgana a cpu je skoro všude (Například do Hunger Games, kde byli ve hrách než ještě zanikl 13. kraj), nebo Divergence a The Maze Runner.
A jednou prostě přijít muselo, že tám ty dva dohromady :D Tož tu je Morgan x Bryan
Btw I know ten konec je divně useklej...
A ano... je to krátký :D

Warování: pokud máš něco proti BL ...tam nahoře vpravo máš křížek ;D







V obrovské hale se rozsvítily světla, postupně jedno po druhém tak jak byly na stropě v řadě za sebou a osvětlily prostor pod nimi. Odhalily cvičiště na házení nožů, boxovací pytle, vyvýšenou plošinu, kde probíhaly boje.
Tato oblast patřila frakci Neohrožených, kteří i přes to kolik prostoru měli, jezdili ven, přeskakovali budovy a dělali šílené věci.
Mírumilovní si na ně často stěžovali, ale to neohroženým nijak nevadilo.
Černovlasý mladík, který rozsvítil světla si zastínil oči předloktím a chvíli se díval kolem.
Světlo bylo na jeho zrak moc silné, protože posledních pár hodin byl v šeru a skoro ve tmě.
Zavázal si šňůrky u černých tepláků, stáhl si tílko a došel k místu, kde byl stůl s vrhacími noži a naproti na zdi terče.
Sáhl po jednom z nožů a modrýma očima se snažil odhadnout jak nůž hodit, aby zasáhl přesně srdce.
Když už se chystal vrhnout nůž na oběť - terč na zdi- proletělo mu něco těsně kolem hlavy a zabodlo se to do hlavy figuríny.
"Víš co by se stalo, kdybys se netrefil?" černovlásek se nejdříve ohlédla a pak se otočil zbytkem těla na svého hnědovlasého přítele, který se lišácky usmíval.
I když Bryan věděl, že se jeho přítel vždy trefí tam kam chce, měl občas strach, když kolem něj létaly nože takhle blízko. A bál se, i když věděl, že je v házení nožem Morgan na prvním místě. Byla to jeho specialita, dobrý odhad, míření a síla hodu, dokázal by někoho zabít jen jedním malým kusem kovu.
"Snad se zas nebojíš, Bryane?" Morgan se k němu přimotal a rozcuchal ho. Černovlásek mu s nespokojeným mlasknutím odstrčil ruku a položil nůž zpět na stůl.
"Ne, jen je mi to nepříjemný." Zajel Morganovi prsty do vlasů a pořádně ho na oplátku rozcuchal. Sám si pak upravil vlasy a obešel ho.
"Nikdo tu ještě není, co takhle si trochu zabojovat?" řekl vyzývavě a kývl směrem k vyvýšenému ohraničenému prostoru.
"S radostí. Uvidíme, jestli jsi náhodou nevyšel ze cviku." Hnědovlásek ho šťouchl loktem a přidal do kroku aby tam byl dříve.
Když došli do ohraničeného bojiště, postavili se proti sobě a prohodili pár provokativních a vyzývavých slov. Oba v černých teplácích a tílkách, stáli naproti sobě a dívali se na sebe. Pomalu začali chodit do kruhu podél ohraničení a čekali kdo zaútočí jako první.
Byl to Morgan, udělal proti Bryanovi rychlý výpad a začal na něj dorážet. Zaklel, když se Bryan vyhnul každé jeho ráně. Později musel Morgan přejít do obrany, protože jeho protivník začal útočit.
Podařilo se mu ale dostat Byana k zemi. Když dopadl na záda, stáhl sebou i Morgana, který se ho okamžitě pokusil připevnit k zemi, ale nestihl to.
Bryan ho přetočil pod sebe, chytil mu obě zápěstí nad hlavou a přitiskl je k zemi. Sedl si na něj obkročmo a s hrdě vítězným úsměvem se mu díval do očí.
"Vyšel jsi ze cviku." Zasmál se, když sebou Morgan trhnul, aby se vykroutil z jeho sevření.
"Nejspíš proto, že jsi se mnou přestal trénovat." Uchechtl se Morgan a přestal sebou házet.
"Klidně zas začneme…" Bryan se k němu sklonil tak, že byl jen kousek od jeho obličeje. Cítil Morganův teplý dech na tváři. "můžu tě toho spoustu naučit."
"Umim i jiný věci, než jen mlátit do pytle, nebo střílet ze zbraní." Všiml si, že se Mrogan trochu zachvěl, ale nebylo to ze strachu.
"Jako třeba co?" zeptal se tiše hnědovlásek a zůstal bez hnutí ležet.
Bryan se místo odpovědi jen uchechtl a pustil jeho ruce. Místo toho se opřel lokty o zem a začal si hrát s pramínky Morganovo vlasů.
"Něco bych ti mohl ukázat u sebe v pokoji… a něco i tady." Než stihl Morgan cokoliv říct, přitiskl svoje rty na jeho. Morganovi chvilku trvalo, než si dal v hlavě do pořádku co Bryan udělal. Přijal to a nechal Bryana aby se probojoval jazykem do jeho úst. Oplatil mu polibek a prohloubil ho. Ruce mu dal kolem krku a prsty mu zajel do vlasů, chtěl si ho k sobě přitisknout a mít ho u sebe co nejblíže. Cítil jeho dotek, jak si pohrává s jeho jazykem a naskakovala mu z toho husí kůže, Nikdy si nemyslel, že by to Bryan udělal…nevadilo mu to, líbilo se mu to. Když se od něj Bryan odtáhl, aby popadl dech, Morgan ho nenechal ani moc vydechnout.
Opřel se o lokty a nenasytně zas spojil jejich rty.
Vyrušil je až zvuk kovových dveří, které se otevřely. Bryan se od Morgana odtáhl a chvíli tiše poslouchal. Když uslyšel kroky, nespokojeně mlasknul a krátce se ještě podíval na Morgana.
"Tak snad někdy jindy." Řekl s uličnickým úšklebkem, vstal z něj a pomohl mu se zvednout.
"Zase jste tu měřili svoje síly svalovci?" houkla na ně od dveří hnědovlasá dívka v černém tílku a volnějších tmavých kalhotách. Ještě s rozespalým zívnutím k nim zamířila, aby začala i ona trénovat dřív než ostatní.
Morgan se kousl do rtu, když si uvědomil, že kdyby přišla tiše tak jako vždy, mohla je vidět.
"Půjdu si ještě na chvíli lehnout." Zamumlal, projel si vlasy prsty a odešel.
Nicolette, se jen tázavě podívala na černovláska, který se spokojeně culil a na její pohled jen pokrčil rameny.
"Nikdy vás dva nepochopím."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama