The Maze Runner -rpg- #‎9

29. února 2016 v 17:27 | Lai, Kir |  TMR
Přednastaveno stejně jako u JoeDe - každý den v 15:00 ⸂⸂⸜(ೆ௰ೆ๑)⸝⸃⸃




Morgan: dobrou chuť *zamumlá a vrátí misku tam, kde původně měla být* já vim, ale ještě neví, že tě nehlídám jen já *nepatrně se pousměje a dojí zbytek svojí snídaně*

J: *prudko dvihla hlavu s plnými ústami a prehltla* a-a-akože, nie iba ty? kto ešte- eh-...*ani to nedopovedala, sklopila zrak a uchechtla sa* aha, máš poistku *dala si do úst ďalšie sústo* pozajtra pôjdeme z Runnermi von...ty by si mohol ísť za Albym, Merien by vybavil Minha a ja by som spracovala Newta, mám taký pocit, že spraví, na čom budem trvať...Alby a Newt sa nesmú dozvedieť, že ideme obaja, narušilo by to ich plány, takže každý pôjde sám za seba, Merien nás potom dostane von *šepkala skoro až nečujne, aby to náhodou nezapočul niekto nechcený*

Morgan: *zarazí se a uastaví se* já mám jít za Albym? Fajn, ale nezaručuju, že až od něj budu odcházet, bude žít *ušklíbne se * myslim že úplně stačí když vezmem tu věc, promluvíme s Minhem....a s Newtem... a půjdeme

J: ak by Alby s Newtom vedeli, že ideme obaja, znova nás hodia do tej jamy...a som si istá, že oddelene a poriadne na dlho...*pozrie naňho rozhodným pohladom* ja si beriem Newta, ty si môžeš vybrať medzi Minhom a Albym...Merien slúbil, že nás tam dostane a bude nás kryť, ostatné je na nás...chcem odtialto vypadnúť skôr, než sa o niečo pokúsia

Morgan: nebo by nás mohli potrestat i hůř, já vim *povzdechne si* s Albym si to vyřídim...s Minhem nejspíš ani problém nebude..horší by to bylo, kdyby se do toho přimíchal i Gally .... *krátce se podívá k východu z přístřešku*
'než se o něco pokusí....dostaneme se ven co nejdřív...'

J: *len prikývla, keďže videla jednoho chalana neďaleko nich...dojedla a oprášila si ruky* večer sa vidíme *rýchlo šepla, vstala a odišla, keď sa jeden z Morganových spolupracovníkov vrátil...odniesla misku, vzala si vodu a veci potrebné na robotu...dnes mali kácať stromy v lese okolo jazera, celkom si zvykla pracovať s chalanmi z týmu a práca im išla lahšie...keď si dala pauzu aby sa napila, všimla si, že jeden z nich sedí opretý o strom a podopiera si čelo dlaňou* Steph? si vpohode?

S: *trocha sa mykol, nečakal ju* ah...hej hej, len som sa v noci nedobre vyspal

J: poznám...*pousmiala sa* počula som, že si prešiel len pred pár dňami od runnerov

S: a ja zase, že k nim chceš prejsť...nepustia ťa, musíš mať dobrú pameť, kondičku, musíš byť rýchla a mrštná *povzdychne si* labyrint ťa zlomí, nechoď tam...

J: už som tam raz bola a za risk to stojí

S: ako chceš...*povedal bez výrazu, na to ho až moc bolela hlavva*

J: *odišla si robiť vlastnú prácu...cez obed sa všetci pomaly poberali preč, len ona trocha zaostávala...zložila mačetu, a prešla si chrbtom ruky po spotenom čele, keď započula šuchotanie blízko nej...išla za zvukom, až uvidela Stephana znova sediaceho pri strome, oboma rukami si držal hlavu, akoby mal strašné bolesti a niečo si mrmlal* Stephen, čo sa deje??? *nestihla sa ho ani spýtať, vrhol sa po nej, chytil jej ruky a prirazil ju k zemi* Stephan! Steph, čo je?! pusti ma!!! *až teraz si všimla, že má oči podliate krvou a prázdny pohlad...dostala strach, kričala po ňom, kopala, trhala sa, ale on nereagoval, držal ju a dobíjal sa pod jej tričko* nie!! prestaň!!! *podarilo sa jej skrčiť pod neho nohu a odkopla ho, otočila sa na brucho a rozbehla sa preč* pomoc!! POMÔŽTE MI NIEKTO!!! *no nestihla ubehnúť ani pár metrov, rozbehol sa, zachytil ju a spolu s ňou padli do hlbšej časti jazera...keďže to nečakala, poriadne sa nalogala vody a dosť sa jej aj dostalo do plúc...vynorila hlavu nad hladinu a chcela sa nadýchnuť, ale stiahol ju naspeť pod vodu...nemohla kričať, nemohla dýchať, bola dezorientovaná a snažila sa niečoho zachytiť*

Merien: *dnes do labyrintu nešel, přemýšlel jak je dostat do labyrintu aniž by se o tom ostatní dozvěděli. Vzal si volno a šel si trochu zaběhat podel zdí, tak jak to dělal dřív s Morganem a Bryanem. Trochu zrychlil aby zahnal myšlenky na to, že jestli jim pomůže, bude mít problém*
'Musim si promluvit s Minhem, až se vrátí..'
*Vběhne do lesa, dává si pozor aby o něco nezakopl. Prudce se zastaví, když uslyší volání o pomoc. Vytáhne od opasku jeden z menších nožů, které u sebe nosil, a rozeběhne se k jezeru. Zahlédne jak se něco potopilo pod vodu*
'Co mám sakra dělat...skočit do vody? Ale co pak..' *zastaví se a přešlápne. Nadechne se a skočí do jezera. Chvilku mu trvá, než rozpozná co je pod hladinou. Připlave blíž a sekne Stephena nožem do nohy. Doufá že to pomůže, protože by ho obyčejným odstrčením od Joan nedostal. Jak čekal, Stephen na to reagoval, ale ne tak, aby Joan pustil*
'Promiň...' *řekne si v duchu a zabodne mu nůž do ramene. Chytne Joan, odtrhne jí od něj a vyplave nad hladinu. Byl trochu vedle, protože pod hladinou byl tak trochu zmatek.
Vytáhne Joan na břeh* Joan? Joan vnímáš? Notak Joan *pokusí se jí dostat vodu z plic*
Morgan: *když zaslechne Joanino křičení o pomoc, které se skoro ztrácelo v hluku, který byl v jejich přístřešku, nechal všeho co dělal a vyběhl ven. Nevěděl kam má běžet, ale domyslel si to podle toho, že se stavitelé vraceli z lesa.
Doběhne akorát, když už je Merien s Joan venku. Podívá se na jezero, které se v jedné části trochu zbarvilo krví*
Co se stalo?
Merien: skoč pro toho blázna, ať se neutopí...nejspíš je uštknutej
Morgan: *skočí pro Stephena, který se pořád ohání a snaží se vytáhnout si z ramene nůž. Povede se mu ho vytáhnout, na nic nečeká a praští ho do spánku* ..... měl jsi ho rovnou zabít.. *sundá si triko, které mu obváže kolem ramene. které mu díky vodě společně s nohou hodně krvácí. Nechá ho tam ležet a oběhne jezero, aby se dostal k Merienovi a Joan*

J: *keď vytiahli jej bezvládne telo na breh, nehýbala sa, no po chvíli sa jej viečka pohli a akonáhle jej telo zaregistrovalo nežiadúcu tekutinu v plúcach, okamžite sa dusivo rozkašlala a večšinu sa jej podarilo dostať von, ostatok už dokázala prehltnúť...kvôli vode v očiach videla rozmazane a trochu ju štípali, ale keď videla Meriena pri svojej strane, vydýchla si a lahla si naspeť na zem, trochu ešte dychčala a snažila sa vspametať...trochu jej to prišlo, ako keď sa zobudila v klietke, šero, voda, pocit zmetenosti...ale potom si spomenula, ako ju ten chalan s prenikavo-modrými očami dostal von a uchechtla sa...pomaly znova otvorila oči a priduseným hlasom šepla* M-morgan...?

Morgan: *oddechne si, když se Joan probere. Opatrně jí nadzvedne a obejme jí* takhle mě neděs Joan...
Merien: zvedne se a odhrne si mokré vlasy z obličeje, které se mi lepily na tvář* odmesu ho k Jeffovi, třeba z něj něco dostane...*zvedne Stephena a zamíří s nim pryč*

J: *objatie jej teraz dobre padlo...trocha sa jej ešte triasli ruky, ale opetovala mu objatie a držala sa ho najpevnejšie, ako bola v tej chvíli schopná* pokúsim sa *pousmeje sa a zavrie oči...cítila, ako z neho sálalo teplo, čo jej v tej chvíli bolo príjemné, keďže aj napriek teplu, čo sa udržiavalo v lese bola zmrznutá a premočená na kosť*

Morgan: *pohladí jí po vlasech a zvedne jí ze země. Trochu víc si jí k sobě přimáčkne, aby jí alespoň trochu hřál* co se stalo? *zeptal se i když znal odpověď. Překročil velkou větev a zamířil s ní do přístřešku, kde spali. Když tam došli. posadil jí k sobě do sítě a natáhl se pro suché oblečení* snad ti nebude vadit, že je moje *pousměje se*

J: *predtým, než ju dvihol si rozopla opasok s taškami po bokoch, aby sa odlahčila a pevnejšie sa ho chytila* n-neviem...ráno som sa s ním rozprávala a nevyzeral najlepšie, ale povedal, že sa len zle vyspal...*hlas sa jej ešte trochu triasol a dýchalo sa jej ťažšie, ale dokázala zo seba vysúkať celé vety* nechala som ho tak, ale keď sme všetci išli naspeť, videla som ho, ako sa zvíja s bolesťami hlavy...len som si k nemu čupla, nedotkla som sa ho ani nič nespravila...a vrhol sa po mne...najprv to vyzeralo, že má so mnou iné úmysly, ale vo vode ma chcel už zabiť...nechápem, čo sa mu stalo *objala ho pevnejšie...keď bola už pod prístreškom, cítila sa v bezpečí a nebola už taká vytrasená, ako predtým* n-netreba, to vyschne

Morgan: jsi celá mokrá, jestli takhle zůstaneš, můžeš nastydnout...tak se převleč *se starostlivým výrazem jí podá oblečení a sedne si k ní* jestli to neuděláš sama, udělám to sám *uchechtne se a párkrát jí lehce zatahá za okraj trika* Kdyby jsi ležela u Jeffa v naší "nemocnici" mohli by toho akorát tak využít

J: *zamrazilo ju, keď to spomenie a tak radšej prijme od neho oblečenie a otočí sa na druhú stranu* ale nepozeraj...*upozornila ho a vyzliekla si mokré tielko a nahla sa trocha dopredu, takže jej vlasy padli z chrbta na stranu a odhalili jej tetovanie na krku, o ktorom nemala ani tušenie...navliekla na seba čierne tričko a keďže bola o dosť drobnejšia od neho, siahalo pod zadok ako košela a tak si bez problémov mohla vyzliecť aj rifle...jeho nohavice boli pre ňu až moc velké a padali jej, ale zato boli pohodlné a určite lepšie, ako tie jej premočené* vďaka *otočila sa naňho, a pousmiala sa...aj keď mala aj spodné prádlo mokré, radšej ho nedala dole, nechcela tým nikoho pokúšať, no cítila, že jej je ovela teplejšie...vyžmýchala si z vlasov vodu a rozpustila si ich* Stephen je uštknutý, však? *spýtala sa trocha smutne...dobre sa jej s ním pracovalo a bol to milý chalan, ale z Merienovho rozprávania vedela moc dobre, čo ho čaká*

Morgan: *tak trochu ignoruje to co říkala. Všimne si jejího tetování, ale nevidí ho dost jasně. Nic na to neřekne, jen uhne pohledem a zadívá se jinam* nejspíš...teda určitě. Budou ho muset zavřít do labyrintu...mimochodem neřekla jsi mi, že máš tetování

J: *povzdychne si...má pocit, že je to jej vina, ale zrazu sa k nemu otočí* te- čo? ja? kde?? *nadvihla si vzadu tričko a snažila sa otáčať tak, aby si videla na kríže, ale videla si tak maximálne na bok* nerobíš si srandu?

Morgan: za krkem...myslel jsem, že to víš *uchechtne se a přisunese k ní blíž. Odhrne jí vlasy a trochu stáhne triko, aby na tetování viděl* WCKD...*zamumlá* WICKED...*zaraženě se na to dívá. Stejná písmena jako na bednách a batelech co jim posílali, i na přístroji z grievera. Stejné slovo které bylo v Bryanových snech*

J: *automaticky jej ruka vystrelí ku krku a chytí sa zaň* čo tam je? nejaké zviera? znak? *strhla sa* ako vieš o mojom sne??? a čo mám na tom krku, no ták...*otočí sa a pozrie naňho, no jeho výraz sa jej nepáči* M-morgan? čo je?

Morgan: když Bryan ještě žil, vyprávěl mi sny které se mu zdály... pořád říkal WICKED je dobrý... museli to udělat oni... Ti co nám sem posílají zásoby a nováčky... *zatne ruce v pěsti* čim dál tim víc mi to připadá jako by si s náma hráli... jako by nás sledovali a my byli jen pokusný králíci... *zavrčí potichu*

J: *pomaly jej dochádzalo, že jej sny, neboli snami, boli to spomienky...chvílu potrebovala čas na spracovanie toho všetkého, bezducho pozerala pred seba* takže to je všetko skutočné... *načiahla sa za Morganovým krkom a pozrela sa mu naň, ale nič tam nemal...bolo jej z toho ešte horšie* 'to mám asi len ja...no jasné, som tu jediná ženská, nieje to náhoda, že to mám...na niečo ma sem poslali, ale dopekla na čo?!' *zhlboka sa nadýchla a potom vydýchla, aby sa trocha skludnila* ak je to, čo vidím v snoch naozaj pravda, ak všetci poznáme frázu "wicked je dobrý", tak na nás naozaj robili pokusy *povedala potichu, nechcela to priznať, ale cítila porážku* sme len ich pešiaci, nemáme žiadne spomienky, nechali nám len mená, aby sa s nami mohli hrať, aby mali bábky na nitkách a robili si vlastné predstavenie *zamerala sa na jeden bod a to na bránu Maze-u, sledovala ho s nenávistným pohladom, oči sa jej trocha leskli* chcú, aby sme hrali ich hru? fajn...ale prehrať nechcem.*postavila sa a trocha sa zatackala, keď sa jej zamotala hlava, no udržala sa* kašlem na to, nebudeme čakať, pôjdeme do labyrintu hneď zajtra...a o tom tetovaní nikomu nehovor, zbytočne by sa vypytovali...mohli by sa toho zlaknúť a hodiť ma do jamy na bohvie kolko, možno aj horšie...

Morgan: *snaží se držet v sobě vztek a tvářit se tak jako normálně. Vadí mu, že si z něj někdo dělá hračku. Tušil to už dřív a v tuhle chvíli se to všechno nahromadilo* půjdu za Merienem, řeknu mu o zítřku a připravim nějaký malý zásoby, co si vezmeme s sebou...kdyby něco, budu pak v přístřešku v lese *pokusí se usmát se* dávej na sebe pozor

J: *prikývne...vrátila sa na miesto, kde pri jazere nechala svoje veci, vzala ich naspeť a nechala vysušiť, nože radšej poutierala, aby nezhrdzaveli...chcela sa ísť pozrieť, či je Stephen vporiadku, ale Glader, ktorý odtial práve vychádzal ju zastavil a odhovoril od toho, nebolo to bezpečné...zaškŕkalo jej v bruchu a aj keď nemala na jedlo chuť, mala by do seba niečo dostať...síce ráno jedla, ale raňajky mávajú iba ak zvýši jedlo, ináč ho majú raz do dňa...vzala tanier navyše aj pre Morgana a keď sa uistila, že ju nikto nesleduje, vyparila sa od ostatných a zamierila dozadu do lesa k prístrešku, pri ktorom prvé dni trénovala...bola rada, že ju teraz nikto nevidí, keďže v rukách mala misky a oblečenie jej stále padalo* 'ešte dobre, že som si to spodné prádlo nechala...sakra práce-...' *došla až k prístrešku a nakukla dnu* Morgan?

Morgan: *zrovna opravuje pobořenou část přístřešku, která po bouřkách držela celkem dlouho, ale byla slabá a pár částí popraskalo* ahoj *ohlédne se. Už to má skoro hotové* donesla jsi mi jídlo? *povytáhne obočí, když si všimne misek v jejích rukou* děkuju *usměje se. Nejspíš si při opravování ten vztek vybil, ale stále se netvářil tak přátelsky jako normálně*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama