JoeDe -rpg- ‪#20

5. března 2016 v 15:00 | Lai, Kir |  JoeDe
Poslední část našeho dojáku (✦థ̥̥̥ ェ థ̥̥̥)





J: neměl jsem co dělat, tak jsem se šel projít... *zamumlá a přijde k ní* co tu děláš ty....?

D: nechcelo sa mi dnes na hodiny *pustí Joliho vedla seba, položí si hlavu na kolená a odvráti sa od neho*

J: nikdy nevynecháváš hodiny... *dřepne si k ní a zadívá se na ní* vážně jsem ti chyběl? *zeptá se tiše*

D: *chvílu bola ticho a kúsala si do jazyka* 'čo to sakra robíš?! otoč sa! máš príležitosť povedať mu to, čo ti pred chvílou ešte behalo po rozume!' *len prikývne* 'noooo to je super...to si ho už rovno mohla poslať do kelu!'

J: *trvalo jen pár dní aby se hodně změnil, zvlášť to jakým tónem mluvil* 'Hlavně to nepokaž ještě víc' omlouvám se, měla jsi pravdu... lehce se vzdám.
'To sem sakra teď netahej...co říct dál...?'

D: *pomaly sa otočí a pozrie naňho...znova sa jej chce revať ako malému decku, ktorému práve niekto ublížil* zabudni na to, čo som povedala...nebola to pravda *aj napriek bolesti k nemu načiahne ruku a pohladí ho po líci* je mi to naozaj lúto...nemala som ťa tam vtedy nechať...nemala som ti to vyčítať...bola som sobecká a krutá...nezaslúžil si si to *pomaly prejde do šepotu*

J: to já jsem byl ten, co odešel a ještě k tomu udělal hroznou věc *řekne tiše a dotkne se její ruky* už to pusť z hlavy 'No to se ti to lehce řekne Joeli...' *obejme jí*

D: *chytí sa ho tak pevne, akoby sa ho už nikdy nechcela pustiť...teda vlastne ani nechcela...zhlboka sa nadýchla s tvárou zaborenou v jeho rameni, vtiahla do seba jeho vôňu, ktorá ju vždy ukludňovala* spravil si, čo si musel *jej slzy sa vsiakávali do jeho plášťa...bolo jej to tak lúto* myslela som, že so mnou už nikdy neprehovoríš * povie trhane...stískala ho tak pevne, čo jej len sily stačili...alebo skôr, kým ho vládala držať tou rukou*

J: *hladí jí po vlasech a pevně jí objímá. Ten pocit když je u něj, mu chyběl* shhhhh....už je to v pořádku *ví moc dobře že lže, že nic neni v pořádku. Alespoň že teď když se přidal k Jamiemu se je nebude nic pokoušet zabít...kromě Jamieho (fuck logic xDDD)

D: *po chvíli pootočí hlavu a pozrie sa naňho* úprimne, ten tvoj nový účes je strašný *uchechtne sa pomedzi slzy...trochu povolila zovretie, keď už nevládala, ale nechcela sa od neho pohnúť ani na milimeter* si vporiadku? nespravili ti niečo? *pozrie naňho zdola*

J: je to tak strašný, že si mě pletou s Jamiem *uchechtne se, ale pak jen uhne pohledem* nic mi neudělali...

D: *povzdychne si* 'neznie to moc presvedčivo, ale rýpať sa v tom nebudem' ale ak niečo hej, tak mi povedz *pousmeje sa*

J: jsem celej, žádná část těla mi nechybí, takže se nic nestalo *usměje se* neměla by jsi sedět na té studené zemi, ještě nastydneš

D: *pokrúti hlavou* ja len tak rýchlo neochoriem *spomenula si na to, keď sa válali v snehu, ale dúfala, že si na to nespomenie...pustí ho a sadne si na nohy* ak máš čas, Jade má pre teba novinku...

J: 'No jasně, to vykládej někomu jinýmu Denim, moc dobře vim že to neni pravda' *sám pro sebe se uchechtne* jakou? *zkoumavě a trochu zvědavě se na ní dívá*

D: to už nech ti povie sama~ *lišiacky sa uškrnie a postaví sa* a načiahne k nemu ruku*

J: nemůžeš mi to říct ty? Když už jsi to nakousla *vstane*

D: tým by som pokazila chvílu~ *potichu sa zasmeje* 'potom radšej zamknem dvere...ak by sa to náhodou zvrtlo, aspoň neopustí miestnosť...len nech tam Tedd není' *začne kráčať smerom ku Griffindorskej veži aj s Jolim na rukách*

J: *celý zvědavý se rychle vydá za ní* Kam jdeme? Za Jade? Ale notak řekni mi to Denim! xD

D: hej, za Jade...a ne~po~viem~ *uškŕňa sa...keď sa blížili ku vchodu do Griff. veže, práve niekto vychádzal...pobehla a chytila dvere, neh sa nezavrú* šuchceš sa~

J: *už si v hlavě vytváří teorie co by to mohlo být* hmmm... *zamyšleně zamručí*

D: hej, za Jade...a ne~po~viem~ *uškŕňa sa...keď sa blížili ku vchodu do Griff. veže, práve niekto vychádzal...pobehla a chytila dvere, neh sa nezavrú* šuchceš sa~

J: *už si v hlavě vytváří teorie co by to mohlo být* hmmm... *zamyšleně zamručí*

D: *vybehne hore k Jade-iným dverám, položí Joliho na zem a zaklope* Jade? si tu?

Jade: je otevřeno *sedí na posteli a čte si knihu*

D: *vojde dnu s nedočkavím lišiackym úsmevom* aha koho vediem~ *odstúpi od dverí, aby mohol vojsť Joel*

Jade: *zaraženě se na Joela dívá, protože si myslí, že je to Jamie, ale její sesterské oko (what? xDD) ho po chvilce zírání pozná* ahoj *zazubí se a odloží knihu*
J: tak už mi to řekněte *bafne na ně xD*

D: povedala som mu, že máš preňho novinku, ale nepovedala som, čo *vysvetlí a radšej zamkne dvere*

Jade: jsi si jistá, že mu to mám říct? *nejistě se na Joela podívá*
J: *sedne si k Jade na postel a čeká *

D: raz by sa to dozvedel... *pozrie na ňu naliehavo*

Jade: hlavně zůstaň v klidu... *nenápadně si poodsedne trochu dál* ...budeš strejda ~

J: .... *tak trochu zmateně se zasměje* to je vtip, že jo? Nemyslíš to vážně.... *jde vidět, že to moc nepobírá a pomalu mu začíná docházet, že je to pravda* já ho zabiju....*zavrčí tiše a v představách vraždí Tedda*

D: *pomaly k nemu príjde a obíme ho zozadu, no nesadne si* hlavne teraz klud~ všetko je vporiadku~ nikto nikoho nechce zabiť...*na to, aká novinka to bola, ostal až podozrivo kludný* ako to vzal Tedd? nebolo treba ho oživovať? *pozrie na Jade*

J: 'Že nikdo nikoho nechce zabít?! ' *jen tiše zavrčí něco o Teddovi a jeho smrti xD *
Jade: *zavrtí hlavou* celkem mě překvapil...myslela jsem že to s ním sekne, ale byl rád ~

D: aspoň niekto je rád *pozrie na Joela a zažmúri naňho oči* no ták Joel...už sú vpodstate dospelí, nieje to nič zlé 'aj keď je to priskoro' tak či tak, už s tým nič nespravíš...strýko~

J: vždyť ještě studuje, ani nemá vlastní byt nebo dům a jistotu že ten blonďák neuteče za jinou *prskne*

D: neboj, neutečie...môže byť hocijaký, ale len tak by ju nenechal...to je jedna vec...a druhá- fakt si myslíš, že jej s ničím nepomôžeme? tss tss tss, čo si to za brata *uškrnie sa*

J: jak to můžeš vědět?

Jade: on mi nikdy s ničim nepomáhá... typickej mladší bratr

D: tiež som si všimla...*zazrie naňho a úplne odignoruje jeho otázku*

J: *uraženě se na obě dvě podívá. Zvedne se z postele a jde ke dveřím* Tedd by se měl modlit, aby se zítra ráno vzbudil *zavrčí a vezme za kliku, ale nic se nestane*
Jade: *z ničeho nic vyprskne smíchy *

D: nikam nejdeš~ *zamáva klúčom v ruke* pustím ťa, až sa trocha skludníš *uškrnie sa a pevne klúč zovrie v ruke*

J: jsem v klidu *zamručí a vytáhne hůlku* alohomora ~ *otevře dveře, vypochoduje ven a zas je zavře*

D: oh sakra-! *hodí klúč Jade* musím bežať...ahoj~ *rýchlo jej mávne a rozbehne sa za Joelom* počkaj! kam ideš?!

Jade: *jen s úsměvem zavrtí hlavou a odloží klíč*
J: za Teddem!

D: to si vyhoď z hlavy! *skočí mu na chrbát* 'dokelu...! ten je vysoký'

J: nezastavíš mě! *ignoruje to a jde dál i když mu to trochu dělá problémy*

D: *oboma rukami mu zakryje oči* prečo ťa to tak vytáča?

J: *stále jde dál, rukama máchá před sebou aby do něčeho nenarazil* protože ho pořád nesnášim! Co by jsi dělala, kdyby někdo koho nesnášíš udělal dítě tvojí sestře? hm?

D: naučila by som sa s tým žiť...no ták Joel...to malé bude potrebovať otca! *už nevie, ako by ho fyzicky zastavila, tak to skúša slovne* a nie žiadneho na vozíku, alebo inak zmrzačeného...

J: toho vozíku se ani nedožije.. *je hrozně tvrdohlavý, ale na chvíli se zastaví, když se dotkne zdi. Snaží se najít cestu dál*

D: a tu si skončil~ *uchechtne sa* vykašli sa na to *oprie sa mu o rameno* neber mu jedinú šancu na rodinu, o ktorú už raz prišiel
J: Ale...*zastaví se, jednou rukou se stále dotýká zdi* fajn...ale jestli nebude zodpovědnej za to co udělal, nedožije se ani toho vozíčku

D: v tom prípade ti na to dám plné povolenie *zlezie z neho a zapraví si plášť* som rada, že si speť *povie potichu*

J: *upraví si vlasy a plášť* byl jsem tu celou dobu... *zamumlá* mimochodem už máš šaty?

D: *otázka ju zarazí* no...ja-...nie *vydýchne a klesnú jej ramená* ja som si ani nemyslela, že by si chcel po tom so mnou vôbec niekedy hovoriť...'povedala som mu až velmi kruté veci...to sa len tak nezabúda'

J: vážně jsi si myslela, že bych s tebou už nikdy nepromluvil? I kdybych chtěl, tak bych to stejně nevydržel....*obejme jí kolem ramen* a teď je čas sehnat nějaké šaty, protože turnaj začíná za týden a za pár dní přijedou Kruvalové a Krásnohůlky

D: o tie šaty sa nestaraj, ja už niečo vymyslím *usmeje sa, obíme ho jednou rukou okolo pása a tak ako sú príjdu na jej izbu* Joli ostal u Jade, myslím *zrazu si spomenie, že im niekto chýba...vyzlečie si plášť a hodí ho na postel, keď už jej začínalo byť teplo...ostala tam len tak stáť...bolo to zvláštne, že bol znova v jej izbe po týždni, ktorý jej ale prišiel ako večnosť*

J: no dobře ~ *pousměje se když vejdou do jejího pokoje který mu tak hrozně chyběl* on si sem najde cestu, je to chytrej kocour

D: *ostane chvílu stáť a pozerala sa na Joela...trocha si na tie krátke vlasy nevie zvyknúť...pousmeje sa a pristúpi bližšie k nemu, prstami mu prehrabla krátku ofinu*

J: vážně vypadám jako on? *zeptá se tiše a dotkne se její ruky*

D: tak trochu...*potrasie hlavou* ale len na prvý pohlad...*usmeje sa a chvílu sa mu hraje s vlasami* nejakú dobu mi bude chýbať to jemné šteklenie~

J: ono to doroste celkem rychle ~ *usměje se a projede si prsty krátké vlasy*

D: *postaví sa na špičky a za golier ho stiahne trocha nižšie, aby dočiahla...letmo ho pobozká na pery* chýbal si mi*šepne a usmeje sa*

J: *obejme jí rukama kolem pasu a usměje se* mě to taky chybělo ~

D: *pousmeje sa a vyčerpane sa oňho oprie...posledné dni jej dali zaabrať a tiež toho vela nenaspala...chvílu ostala ticho a počúvala hlasy študentov, ktoré vychádzali zvonka* mala by som sa prezliecť do volnejšieho trička...dnes už uniformu potrebovať nebudem *odstúpi od neho a pretiahne si cez hlavu svoj károvaný sveter* pôjdeš na poobedné vyučovanie?

J: *pokrčí rameny* nejspíš ne...vymluvim se na to, že mi nebylo moc dobře... nechceš si jít lehnout? Vypadáš unaveně

D: *chcela odmietnuť, ale ako to spomenul, naozaj na ňu dolahla únava...krátko prikývla* asi to bude dobrý nápad *otvorí obe krídla skrine a viac menej sa za ne schová...vyzlečie si košelu a rýchlo na seba hodí tričko s dlhým rukávom...lepšie by sa jej spalo v krátkom rukáve, ale nechcela Joela zaťažovať tým, čo má na ruke...na 80% by vybehol von a našiel si to trio, ale práve teraz ho chcela mať tu pri sebe...zavrela skriňu, vyzliekla si rifle a prehodila ich cez drevené čelo postele*

J: *celou dobu jí sleduje* je ti dobře? Nejsi nemocná? Nemáš teplotu? *šáhne jí na čelo aby zjistil jestli neni horká. Starostlivě jí přejíždí pohledem. Sedne si na postel a stáhne jí k sobě*

D: *pokrúti hlavou* len toho bolo na dnes dosť *pokúsi sa o úsmev...jedným kolenom sa oprie o postel, aby nabrala balans a obíme ho okolo krku*

J: už se od tebe nehnu...*řekne tiše a pevně jí obejme* odpočiň si

D: *prikývne, ale jediné, na čo sa zmohla, bolo prenesenie svojej váhy naňho, takže ho prevážila a teraz ležala na ňom...pozrela naňho, usmiala sa a skôr, než si lahla naspeť sa mu perami jemne obtrela o tie jeho*

Joel: *spokojeně se usměje a přitáhne si jí ještě blíž k sobě. Zavře oči, z části kvůli únavě a užívá si chvíli, kdy jí má zase u sebe a ví, že je v bezpečí* za týden přijedou další dvě školy a bude ples...musíš si ještě sehnat šaty *těší se, až jí uvidí v šatech a budou spolu tancovat* mimochdem....přemýšlel jsem, že se zůčastním toho turnaje *otevře oči* to že mě něco zabije mi hrozí tak,či tak...bylo by fajn reprezentovat školu...

D: *potichu sa uchechtla* hej hej, vytiahnem Jade, alebo aspoň Tanyu, nech mi pomôžu...ale najprv by sme mali ísť za tvojím otcom kvôli tej ruke- *mumle si ospalo* a po ceste tam by som sa mala zastaviť u mňa doma po nejaké veci...*chvílu si robila v hlave zoznam vecí, ktoré musí ešte stihnúť, keď už pomaly zaspávala, no v tom sa strhla* n-nemyslíš to vážne, že nie? *pozrela hore naňho ustarosteným, až vystrašeným pohladom a pomaly sa oprela o vystrené ruky a dívala sa naňho, čakajúc na odpoveď*

Joel: 'Jinou reakci jsem čekat nemohl...' *uhne pohledem* n-neee...jen jsem si dělal srandu, nemyslel jsem to vážně. Nechci se přece zabít *uchechtne se, ikdyž to myslel vážně. Zítra by jsme mohli zajet ke mě domu...alespoň se s otcem seznámíte *pousměje se* ale teď už by jsi měla jít spát, sotva se držíš vzhůru

D: 'si myslíš, že ti to budem veriť-?' *zhlboka sa nadýchla a potom vydýchla* fajn...*ešte chvílu ho sledovala, potom naňho znova klesla a objala ho* môj dom je trochu odveci, ale radšej sa tam budem trepať najprv- 'otec by ešte nemal byť doma zo služobky, nepotrebujem sa s ním vidieť...' *povzdychla si a po chvíli ticha ešte prehovorila, skôr ako zaspala* nnejde o to, že by som v tvoje schopnosti neverila, ale chcem mať aspoň na chvíilu pocit, že ti nič nehrozí...slúb mi to...

Joel: 'taky bych rád měl pocit naprostého bezpečí' Slibuju * v duchu si povzdechne, jeho jedinou útěchou a uklidněním je to, že je Denim u něj a že už brzy bude ples.
Usne celkem brzy, nejspíš z vyčerpání, aby na zítra pořádně nabral síly. Chvíli před tím než usnul ještě přemýšlel jak Denim s otcem seznámí, nebo spíše jak se jeho otec zachová. Ráno se vzbudi dříve než ona. Opatrně vstal aby jí neprobudil a tiše si začal balit potřebné věci, které si bude brát s sebou. Potřeboval už konečně zakrýt to znamení na ruce, což bylo celkem nebezpečné. Kdyby se to Jamie dozvěděl, vzal by to špatně, jako zradu a nějspíše by byl více nažhavený k tomu ho zabít, nebo říct to pánovi zla. Když už měl sbaleno, převlékl se a posadil se na postel*

D: *spala dosť tuho, takže ju neprebudilo ani šuchotanie vecí okolo nej...po hodnej chvíli si uvedomila, že jej chýba teplo vedla nej a tak pootvorila oči, do ktorých jej udreli jasné slnečné lúče...prevrátila saa nabok a pomaly sa posadila v snahe zahnať rannú slepotu a zaostriť na nejaký predmet...prvé, čo rozpoznala bola Joelova tvár, ani nemohla uveriť, že je naozaj speť* ahoj... *usmiala sa naňho ešte trocha omámená spánkom...pohlad jej skĺzol ku taške, ktorú si balil a až teraz si spomenula, že sa tiež musí zbaliť...vstala, dotrepala sa pomaly do kúpelne kde si osviežila tvár vlažnou vodou, umyla zuby a stiahla vlasy do gumičky...spod postele vytiahla tašku na ramená a začala do nej baliť najpotrebnejšie veci* vlak odchádza do Londýna až večer, máme čas sa zariadiť...chcela by som sa ešte staviť doma, neh tam nemusím ísť cez prázdniny, zaberie nám to nanajvýš pol dňa...*plánovala si v hlave cestu a aj keď sa jej nepáčilo, že by mala príjsť domov, vnútri sa tešila, že spozná Joelovho otca, no trochu ju to aj znervózňovalo* aký je? *spýtala sa potichu, kým si skladala sveter do tašky*

Joel: dobré ráno *usměje se, když se Denim vzbudí. Než se vrátí z koupelny, ještě si překontroluje, jestli ná všechno* Můj otec? Jaký je? No... *na chvilku se zamyšleně odmlčí* Je milý a hodný. Neodsuzuje ostatní za to, jestli jsou čistokrevní čarodějové, nebo ne. Určitě si budete rozumnět. *pousměje se* a co tvůj otec?

D: *teraz sa už rozhodne naňho tešila, ale mala menšie obavy, že sa mu moc páčiť nebude, alebo nebude spĺňať jeho očakávania ideálnej priatelky* 'to zvládneš' *povzbudzovala sa, no keď začula jeho otázku na chvílu zastavila a hladela na poskladaný sveter v jej rukách...strčila ho do tašky a odbehla ku skrini* zbalím si aspoň dve tričká navyše, len tak pre istotu...je u vás chladno? *spýtala sa a odignorovala jeho otázku*

Joel: ...stačilo říct, že o tom nechceš mluvit *zamumlá trochu zklamaně, protože se nejspíš o jejím otci nic nedozví. Zvedne se a zamíří do koupelny aby si vyčistil zuby*
Ani moc ne... většinou tam bývá teplo *řekne cestou než zmizí v koupelně*

D: ...ja viem *povedala potichu* 'pravdepodobne budeš mať možnosť ho stretnúť' *dobalila si oblečenie a hygienické potreby a zavrela za sebou dvere kúpelne, že si dá rýchlu sprchu než sa oblečie do čistého*

TBC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama